1. sloka
Ležela tam na chodníku,
nahá a hubená.
Kůži měla rozdrásanou,
do krve do masa.
Chytil jsem jí za pačesy,
omlátil o lampu,
Dívala se na mě zdola,
smála se, chrčela.
Její oči říkaly mi,
nepřestávej, pokračuj.
Její tělo hroutilo se,
v agonii rozkoše.
refrén
Našel jsem jí, držel jsem jí,
bránila se, kousala.
Řval jsem na ní: nevzpírej se!
Přestat stále nechtěla
Škrtil jsem jí, kopal jsem jí,
noha mě už bolela.
Mlátil jsem jí, trpěl jsem jí,
časem toho nechala.
2. sloka
Hodil jsem ji na podlahu
v obýváku špinavým,
Díval jsem se na ní dolů,
přerývaně dýchala.
Chtěl jsem na ní vzít si kleště,
upravit jí její ksicht.
Místo kombinaček pilku,
nahmátl jsem v kumbále.
Stál jsem nad ní, kochal jsem se,
srdce bušit začalo.
Nechápal jsem, co se děje.
Řezat se mi nechtělo.
(refrén)
Našel jsem jí, držel jsem jí,
bránila se, kousala.
Řval jsem na ní: nevzpírej se!
Přestat stále nechtěla
Škrtil jsem jí, kopal jsem jí,
noha mě už bolela.
Mlátil jsem jí, trpěl jsem jí,
časem toho nechala.
3. sloka
Hlava třestit začala mi,
spadnul jsem do křesla.
Prášky na to žádný nemám,
bezvědomí vyhrálo.
V temnotách jsem stále myslel,
na ní v krvi, bezmocnou.
Bolest tělem projela mi,
teď už stála nade mnou.
V rukou kleště, který našla,
pod kobercem hozené.
Použila na mý tělo,
vytrhala vše co šlo.
(refrén)
Našla si mě, držela mě,
bránil jsem se, naříkal.
Řvala na mě: nevzpírej se!
Svojí krev jsem ochutnal.
Škrtila mě, kopala mě,
noha jí už bolela.
Mlátila mě, trpěla mě,
zvykat si už začala.
Žádné komentáře:
Okomentovat